Home » Přírodní léčba » Celková avitaminóza

Přírodní léčba

Celková avitaminóza

Je zřejmé, že přírodní vitamíny se navzájem podporují a jeden působí vůči druhému jako stimulační prostředek, stabilizační prostředek, katalyzátor apod.
Jestliže navrhujeme léčbu také pomocí výživy, nedomáháme se použití nějakých riskantních chemických prostředků nebo ještě nebezpečnějších chirurgických zákroků, nýbrž správné výživy, která sama o sobě nemůže vyvolat negativní důsledky. Je zřejmé, že takový pohled na věc, jako je léčba výživou, obrací naruby celou dietetiku, u jejichž základů leží nedostatek logiky v naší přípravě jídel. Jestliže zelí způsobuje nadýmání pacienta, nepoužívejme zelí. Takovýto způsob omezování některých jídel, která jsou sice těžce stravitelná, ale obsahují velké množství vitamínů, vede k avitaminózám, jako jsou např. neurózy, atonie žaludku, nedostatečnost jater, vředová onemocnění, při nichž se trávení dále zhoršuje. Neboť správným způsobem léčby trávicího traktu je léčba tzv. hořkými bylinami a dále přidávání do jídla koření podporujícího trávení jako je: kmín, majoránka, bylinný pepř, paprika, koriandr, hořčice, křen, anýz, černucha, kopr, saturejka zahradní, estragon, které nejsou, jak se nesprávné soudí, „ostrým“ a „škodlivým“ kořením, což si můžeme ověřit na svém nebo cizím, na nemocném nebo zdravém žaludku.
Také by nás nemělo plést, že při avitaminózách neúčinkují vitamíny podávané v tabletách, což by tedy ukazovalo na jinou než vitamínovou příčinu nemoci, kterou tady označujeme jako avitaminózu. Neboť pokud v některém případě např. při nemocniční léčbě přineslo používání vitamínů v tabletách nějaké výsledky, lze to s určitostí přičíst jinému způsobu výživy, na který pacient v nemocnici přešel. Pouze nečetných případech přípravky obsahující více vitamínů, jako multivitamin, a pod. přinášejí určité výsledky (pokud je játra snášejí), ale plnou důvěru můžeme chovat pouze k přírodním vitamínům obsaženým v potravinách. Nacházejí se v nich téměř vždy v širším spektru a navíc mají vhodnou „společnost“ aminokyselin, stimulátorů, katalyzátorů a jiných mikrosoučástí, jejichž úlohu kolikrát ani neznáme.
Při diagnostikování nemoci, u které jsme přesvědčení, že jde o avitaminózu, bychom měli mít na zřeteli také to, že avitaminózy se někdy vyskytují hromadně. Např. lupus může být obklopen ložisky lupenky, v podpaždí a na dolních končetinách se může vyskytoval zapáchající pot, mohou se objevovat revmatické potíže a dna a tyto věci nemají spolu nic společného. Podobně žaludeční neuróza a žaludeční vředy se mohou vyskytovat odděleně nebo současně, ale není mezi nimi žádná příčinná souvislost.
Existuje mnoho příčin, které k tomu vedou, ale snad nejzávažnější z nich je stále menší množství času věnovaného problémům výživy. Tato „časová úspora“ začíná už v kuchyni: připravit si k jídlu cokoliv – ale hlavně rychle, cokoliv
– jen abychom se najedli, cokoliv – jen aby to nebylo drahé, cokoliv,
– hlavně abychom si připravili jídlo na tři až čtyři obědy nebo večeře najednou.

Jestliže k tomu připočteme to, že problém hladu stále provází lidstvo, stále více vázne zásobování potravinami – není se čemu divit. Jednostranně zaměřená, monotónní strava je příčinou poloviny všech avitaminóz a jejich druhá polovina, způsobená špatným zažíváním, vzniká pak na stejném základě.
Poslední věcí, o které bychom měli vědět, je skutečnost, že třikrát denně pohlcujeme značné množství v podstatě chemických látek, o kterých příliš mnoho nevíme. Mohou to být látky způsobující další nárůst hmotnosti obézních osob, další hubnutí u osob hubených, snižující tlak lidem s nízkým tlakem nebo zvyšující tlak lidem s vysokým tlakem. Kdo to může vědět, jestliže z této stránky se na naší výživu dosud nikdo nepodíval. Samozřejmě tyto chemické složky v našem jídle mají častěji pozitivní než negativní účinky, musíme však vědět, co vlastně jíme a proč.
Je třeba ještě dodat, že nemoc zvaná „celková avitaminóza“ není všude klinicky uznávaná, neboli je to nemoc hypotetická. Tímto termínem byl označen takový stav „utajovaného hladu“, tedy takový stav nedostatku vitamínů, na jehož základě může vzniknout každá avitaminóza. Není totiž možné, aby taková nebo jiná avitaminóza vznikla sama o sobě a odděleně bez určitého základu, který je pro jednoduchost označen jako „celková avitaminóza“, i když by možná lépe odpovídal termín „počáteční“ nebo „výchozí“ avitaminóza a ještě přesnější by bylo označení „avitaminóza bez příznaků“.
K této nemoci se stavíme stejně jako ke všem avitaminózám – tzn. komplexně, protože abychom mohli léčit jednu avitaminózu, musíme pacienta „dozásobovat“ všemi vitamíny. Jelikož se vitamíny A, C, F, K, P vstřebávají také kůží, přičemž tento proces probíhá rychleji než zásobování organismu těmito vitamíny ve stravě, je na něm založeno použití obkladů ze lněného oleje na opařeniny a omrzliny, používané na stejném principu také obklady z čerstvých bylin. V případě „celkové avitaminózy“ působíme následujícími způsoby:

1) Lázně: list vlašského ořechu, list topolu, list akátu, borovicové, jedlové nebo smrkové jehličí – celkem asi půl kg + 10 dkg máty spaříme několika litry vařící vody, necháme vyluhovat alespoň půl hodiny a nalijeme scezené do vany. Lázeň opakujeme každé tři, čtyři dny. Podobnou lázeň je také možno připravit z čerstvého, syrového bílého zelí: dvě hlávky střední velikosti (4 kg) pokrájíme, rozmixujeme s vodou a nalijeme do vany. Totéž je možno provést s droždím. Na jednu lázeň rozpouštíme kilo ve vlažné vodě a nalijeme do vany. Pokud nemáme vhodné podmínky pro lázně, můžeme provádět zábaly. Rozložíme velký arch fólie, na ni dáme prostěradlo namočené v záparu z výše uvedených bylin, na ně položíme nemocného a zabalíme prostěradlem, potom fólií a nakonec přikrývkou nebo dekou.

2) Čerstvou šťávu z natě řebříčku ředíme mlékem a oslazené medem pijeme na lačno dvě, tří lžíce denně. (Nať nakrájíme, dáme do mixéru, zalejeme mléka a rozmixujeme, vylejeme na husté sítko, scedíme, osladíme a užíváme každý den).

3) Tři, čtyři dkg droždí, lžíci mléka v prášku, lžičku medu – zalít studenou vodou a pít jednou denně.

4) Šťávu z mrkve a jiné zeleninové šťávy, domácí ovoce apod. – vždy syrové – pijeme bez obav z předávkování.

5) Propolis – dvakrát denně 15 kapek,

6) Potraviny obsahující velké množství vitamínů jíme v malých dávkách, ale každý den – celer, petržel, špenát, cibule, mrkev, všechny druhy zelí, řepa, pór – s pepřem nebo s paprikou, s medem nebo se smetanou vždy bez dodávání tuků. Česnek, nať petržele, nať celeni, nať kopru, med, rostlinné oleje, hrách, pšeničné otruby, mléko v prášku, sušené švestky a veškeré další ovoce.

7) V průběhu měsíce by se mělo na našem stole objevit kolem 60 druhům potravin (bez konzerv), z toho více než polovina v syrovém stavu.

Kromě toho může být příčinou avitaminózy také špatné trávení. Tuto skutečnost je třeba zjistit přednostně a případně přistoupit k podávání vitamínů prostřednictvím lázní nebo klystýru.


Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *